|
|
Kultivace kmenových buněk zubní pulpy v kultivačním médiu bez xenogenních látek
Suchánková Kleplová, Tereza ; Jouklová, Nela (vedoucí práce) ; Merglová, Vlasta (oponent) ; Bartoňová, Marie (oponent)
Kultivace kmenových buněk zubní pulpy v kultivačním médiu bez xenogenních látek Souhrn Úvod: Tématem předkládané studie je kultivace kmenových buněk zubní pulpy (hDPSCs) v kultivačním médiu bez xenogenních komponent. Není přípustné, aby byly v klinické praxi používány buňky, které proliferovaly pod vlivem xenogenních (mimodruhových) látek. V případě hDPSCs se jedná především o fetální telecí sérum (FCS). Přestože jsou tyto suplementy považovány za zlatý standard kultivace mezenchymálních kmenových buněk (hMSCs) a vlastnosti s nimi kultivovaných buněk byly postulovány jako charakteristické a určující vlastnosti jednotlivých linií hMSCs. Tím vyvstává základní otázka, pokud a jak ovlivňují xenogenní krevní deriváty vlastnosti buněk a jejich růstové charakteristiky. Existují dvě možnosti náhrady těchto látek jako komplexů růstových faktorů, kdy jsou do média přidány pouze definované růstové faktory tzv. bezsérová média, nebo náhrada zvířecích krevních doplňků lidskými, ideálně autologními. Cílem provedeného výzkumu bylo pomoci ozřejmit odpovědi na tyto otázky, které jsou základní pro buněčnou terapii a zavedení do lékařské praxe. Metodika: Kultivací 12 linií hDPSCs ze stálých, dočasných a natálních zubů ve 12 různých médiích jsme zjišťovali vliv FCS, derivátů lidské krve krevní plazmy (HP) a na destičky bohaté...
|
|
|
Diferenciační potenciál lidských mezenchymálních kmenových buněk izolovaných ze zubní dřeně
Vacková, Kristýna ; Voltrová, Barbora (vedoucí práce) ; Steklíková, Klára (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky izolované ze zubní dřeně (dpMSC) jsou díky jejich širokému diferenciačnímu potenciálu a jednoduchosti izolace v dnešní době velmi oblíbeným typem kmenových buněk pro studium buněčné terapie a regenerativní medicíny. Získávají se z rutinně odstraněných lidských třetích molárů, které by skončily bez užitku v odpadu, a navíc jejich použití není zatíženo etickými problémy. DpMSC splňují všechna kritéria pro mezenchymální kmenové buňky, relativně dobře se množí v laboratorních podmínkách a vykazují dlouhou in vitro životnost. Kromě diferenciace do osteogenní, adipogenní a chondrogenní linie jsou dpMSC schopné diferenciovat do neurogenní, myogenní a hepatogenní linie, do melanocytů a endotelových buněk. DpMSC se používají především na zvířecím modelu pro in vivo regeneraci zubní, kostní, svalové, nervové a jaterní tkáně. Probíhá i několik klinických studií, které zkoumají regenerativní potenciál dpMSC u lidí. Mohou se využívat nejen ve stomatologii pro regeneraci zubní nebo kostní tkáně, ale díky svému původu z neurální lišty je lze využít i pro léčbu neurogenních onemocnění a pro řadu dalších aplikací. Cílem této práce bylo sepsání literární rešerše zaměřené na studium diferenciačního potenciálu lidských dpMSC a na terapeutický potenciál těchto buněk v regenerativní medicíně...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.